Ministerstvo práce a sociálních věcí
Překážky v práci týkající se činnosti členů jednotky sborů dobrovolných hasičů
- Na činnost dobrovolného hasiče se ve věci překážek v práci uplatní zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v kombinaci se zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
- Jedná se o překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu (§ 200 a násl. zákoníku práce), které slouží k výkonu občanské povinnosti a dále pak tzv. jiného úkonu v obecném zájmu.
Pro tyto překážky v práci obecně platí, že:
- Zaměstnanec má podle § 200 zákoníku práce právo na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno), pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.
- Tato překážka v práci přísluší rovněž zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
- Zaměstnanci po dobu trvání této překážky nenáleží náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody, jestliže se nedohodl se zaměstnavatelem jinak, nebo jestliže není jinak stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvou.
- Zaměstnanec jako člen sboru dobrovolných hasičů při výkonu této činnosti má ovšem nárok na náhradu ušlého výdělku. Dle § 29 zákona o požární ochraně je zřizovatel jednotky, tj. obec povinna poskytnout náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy.
- Překážku v práci dle § 206 zákoníku práce musí zaměstnanec zaměstnavateli (pokud možno) předem oznámit a sdělit očekávanou dobu jejího trvání a následně musí překážku v práci i prokázat. Lze přitom doporučit, aby zaměstnanec svého zaměstnavatele předem upozornil na skutečnost, že je dobrovolným hasičem a obeznámil ho s možností povolání k této činnosti.
I. Překážka v práci k výkonu občanské povinnosti dle § 202 zákoníku práce
Výkon samotné činnosti dobrovolného hasiče
- Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru a provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech lze podle § 65 odst. 2 zákona o požární ochraně podřadit pod překážku v práci k výkonu občanské povinnosti, jejíž obecná úprava se nachází v § 200 a § 202 zákoníku práce.
Příklad
Zaměstnanec na základě povolání k hašení požáru přestane vykonávat svou práci, opustí místo výkonu práce a dostaví se do místa výkonu činnosti dobrovolného hasiče.
Tuto skutečnost by měl podle okolností případu bezprostředně oznámit zaměstnavateli (zpravidla vedoucímu zaměstnanci) a následně mu i překážku v práci prokázat (např. předložením potvrzení vystaveným jednotkou sboru dobrovolných hasičů).
Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu této činnosti. Zaměstnavatel tak musí nepřítomnost zaměstnance v práci akceptovat – jde o omluvenou absenci v práci. Zaměstnanec takto zameškanou směnu nebo její část již nemusí nikterak „napracovat“, a takto zameškaná doba se mu i započte do odpracované doby pro účely dovolené (→ právo na dovolenou tímto nebude negativně ovlivněno).
Za dobu trvání překážky v práci, resp. zameškanou směnu či její část zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele nepřísluší. Jde tedy o tzv. neplacené volno. Zaměstnanci nicméně přísluší od zřizovatele jednotky, resp. obce náhrada ušlého výdělku ze zaměstnání.
II. Překážka v práci k jinému úkonu v obecném zájmu dle § 203 odst. 1 zákoníku práce
Související činnost dobrovolného hasiče
- Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě lze podle § 65 odst. 2 zákona o požární ochraně podřadit pod překážku v práci k výkonu tzv. jiného úkonu v obecném zájmu, jejíž obecná úprava se nachází v § 200 a § 203 odst. 1 zákoníku práce.
Příklad:
Zaměstnanec se musí dostavit na nařízené cvičení jednotky sboru dobrovolných hasičů, tedy přestane vykonávat svou práci a opustí místo výkonu práce.
Jedná-li se o předem známé cvičení, je povinen to zaměstnavateli s předstihem oznámit. Pokud se ale jedná o neočekávané cvičení, pak toto provede, jakmile to bude možné. Následně musí překážku v práci zaměstnavateli i prokázat (např. předložením potvrzení vystaveným jednotkou sboru dobrovolných hasičů).
Zaměstnanci náleží pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na cvičení. Náhrada mzdy však zaměstnanci od zaměstnavatele nepřísluší. Zaměstnanci nicméně přísluší od obce náhrada ušlého výdělku ze zaměstnání.